* 17.6.1838 - † 5.8.1917 (Nový Jičín)

Byl významný průmyslník, komunální politik, architekt a cestovatel.

Roku 1910 byl jmenován čestným občanem města Nového Jičína.

Spolu s mladšími bratry provozoval v Novém Jičíně firmu J. Hückel's Söhne, která byla na přelomu 19. a 20. století největším výrobcem klobouků v Rakousku-Uhersku. Firma byla v roce 1945 znárodněna a výrobu převzal státní podnik Tonak.

August Hückel měl titul c. k. vyšší inženýr a podílel se na realizaci další velkolepé stavby právě ve Vídni.
Pocházel z podnikatelské rodiny, jeho otec Johann Hückel založil v Novém Jičíně první továrnu na výrobu klobouků. August byl jako tovaryš vyslán na zkušenou a v letech 1854–1859 získával praxi v Německu nebo v Paříži. Po návratu vstoupil do otcovy továrny jako společník a brzy začal zasahovat do chodu podniku. V roce 1868 převzal spolu s bratry vedení firmy, avšak otec až do smrti působil jako odborný poradce. Od 1.1. 1869 nesla firma název J. Hückel's Söhne. August Hückel mimo jiné v roce 1868 založil nemocenskou pokladnu, nechal také stavět domy pro zaměstnance a v roce 1874 došlo k rozšíření továrny. Bratři Hückelové usilovali o prosazení na zahraničních trzích, což se podařilo především v období prusko-francouzské války v roce 1870, kdy začali dodávat své výrobky do oblastí, v nichž dosud dominovaly německé a francouzské firmy. V této souvislosti také začali jako první v Rakousku-Uhersku vyrábět filc, který dosud dováželi, a spojili tak přípravu materiálu a vlastní výrobu klobouků. Před první světovou válkou zaměstnávali bratři Hückelové 3000 dělníků a jejich klobouky se prodávaly po celém světě.

Jako úspěšný továrník patřil k významným osobnostem Nového Jičína a čtyřicet let byl členem městského zastupitelstva (1870–1909). Proslul jako mecenáš umění a soustředil bohaté umělecké sbírky, soukromými zakázkami navíc dával prostor regionálním umělcům. V závěru života představoval jeho majetek hodnotu přes čtyři a půl miliónu rakouských korun.

Spolu s mladším bratrem nechali postavit rodinné vily v dnešní Revoluční ulici nad továrnou (1880–1882). Jedná se o zrcadlově proti sobě stojící rezidence podle projektu architekta Otto Thienemanna. Obě vily byly dostatečně prostorné, aby v nich později mohli bydlet i jejich potomci s rodinami.