Narodil se 8. května 1913 v Novém Jičíně. V roce 1931 maturoval na místním gymnáziu. Hned poté se přihlásil do armády, absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v Opavě. Od jinošských let ale tíhnul k letectví. Absolvoval proto vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a Prostějově. V polovině roku 1934 jej slavnostně vyřadili jako poručíka letectva. Po intenzivním výcviku přešel v roce 1936 k leteckému pluku v Hradci Králové.

V té době měl za sebou neuvěřitelných 1 520 letových hodin. Hlaďo byl demobilizován a nastoupil jako zalétávací pilot pobočky továrny Avia v Kunovicích. Současně se ale zapojil do protinacistického odboje a spolupracoval s důstojníky Obrany národa. V roce 1940 dostal varování, že je mu gestapo na stopě. Se stíhačkou B 534 zamířil do tehdejšího Sovětského svazu. Benzin mu došel u města Stanislawów. Skončil ve vězení. Po čtyřech měsících jej propustili. Roku 1942 Hlaďo odešel do Velké Británie. Sloužil tam jako inspektor československého letectva. Současně mu byla přiznána hodnost Squadron leader. Později jej povýšili na majora. Jaroslav Hlaďo jako jediný ze západních letců mohl po roce 1948 setrvat ve vojenských funkcích, i když s řadou omezení. I tady se ho drželo štěstí. Obrovské čistky po únoru 1948 přestál jen proto, že smrtelně onemocněl. V roce 1950 se ovšem do velitelské funkce vrátit nemohl, dostal zákaz létání a působil ve Vojenské akademii v Praze. Zemřel 21. ledna 1990.